Daňové úlevy

Význam pojmu daňová úleva je odlišný v ekonomických disciplínách, jakými jsou teorií zdanění, teorie daňových systémů a daňových nástrojů nebo veřejná ekonomie, a v právu veřejné podpory. Běžně se sousloví daňová úleva v legislativě nevyskytuje, a pokud ano, pak ve stejném významu jako v ekonomických disciplínách 1.

Obecně lze říci, že daňová úleva je odchylka od daňové normy. Daňová norma není ve většině států explicitně vyjádřena a ani v teorii nemá jasnou definici. Intuitivně však lze říci, že daňová norma stanovuje všeobecný základ příslušné daně. Daňovými úlevami jsou pak různé instituty zanesené do daňové legislativy, které způsobují odchylky od tohoto teoretického základu daně. V praxi lze za daňovou úlevu považovat zejména vynětí z předmětu daně, osvobození od daně, odčitatelné položky, slevy na dani snížené sazby daně a vracení daně. Takto v podstatě vymezuje daňové úlevy většina autorů zabývajících se teorií zdanění 2. Podobné členění pak převzala za své i OECD.

Dotace, subvence, granty a příspěvky jako daňová úleva

Často se setkávám s tvrzením, že tyto dotace, subvencem granty nebo příspěvky představují formu daňové úlevy. Pro jednoduchost budu v této části užívat pojem dotace jako substitut všech ostatních alternativ.

Z pohledu daně z přidané hodnoty 3 se dotace nepovažuje za zdanitelné plnění, neboť se jedná pouze o převod finančních prostředků. Dotace tak nepodléhá předmětu samotné daně. Nárok na odpočet daně vzniká výhradně ve vazbě na uskutečňovaná plnění (zdanitelná nebo osvobozená).

Pro účely daně z příjmu 4 je dále vhodné dotace rozdělit na investiční a provozní.
Investiční dotace ponižují daňovou hodnotu pořizovaných aktiv, což má vliv na nižší daňově uznatelné odpisy. Jejich vliv na daňovou povinnost je fakticky nulový.

Provozní dotace vstupují do výnosů příjemce. V případě, že se jedná o poplatníka daně, který nebyl založen za účelem zisku, jsou na základě ustanovení §18 odst. 1 písm. b) ZDP vyňaty z předmětu zdanění. Souvztažně však dle §24 odst. 3 ZDP nemohou být daňově uplatněny související náklady. Dopad na daňovou povinnost je tedy opět nulový.

U ostatních daňových subjektů jsou dotace zdanitelným výnosem, ke kterému však lze daňově uplatňovat náklady, nebo jsou příjmem osvobozeným. V tom případě však na základě ustanovení §25 odst. 1 písm. i) ZDP nelze daňově uplatnit související náklady. Dopad na daňovou povinnost je opět nulový.

Z výše uvedeného plyne, že dotace nemohou být prostředkem tzv. daňové optimalizace. Žadatelé by se měli o dotaci ucházet pouze v případech, kdy skutečně mají v plánu realizovat konkrétní záměr i bez přidělení dotaci. V tom případě dotace urychlí spuštění celého záměru. Díky nulovému dopadu dotací na daňovou povinnost se dotace nepovažují za daňovou úlevu, ale formu veřejné podpory, při kterém dochází k převodu finančních prostředků.

Daňové úlevy v daňovém systému ČR

V této části představím konkrétní instituty daňového práva ČR, které představují potenciální daňovou úlevu z pohledu práva veřejné podpory. Jedná se zejména o slevy na dani z titulu investičních pobídek (daňové prázdniny), odečitatelné položky od základu daně na podporu výzkumu a vývoje a daňové úlevy plynoucí ze správního práva.

Investiční pobídky

Jedna z možných daňových úlev je zakotvena v §35a a §35b ZDP jako sleva na dani, která vychází ze zákona o investičních pobídkách 5. Novým i stávajícím (rozšiřujícím výrobu) investorům umožňuje zažádat o investiční pobídky mimo jiné v podobě slevy na dani, neboli daňových prázdnin po dobu 5 nebo 10 let (dle platného znění zákona v době schválení investiční pobídky). Z údajů agentury CzechInvest jednoznačně plyne, že sleva na dani je nejvyužívanější investiční pobídkou ze všech možných. Od dubna 1998 až do konce března 2014 plynulo do ČR z celkového objemu podporovaných investic 668.155 milionů Kč plných 659.476 milionů Kč, tedy 98, 7 %, na základě investiční pobídky v podobě slevy na dani 6. V posledních letech zájem o investiční pobídky upadá a jejich objem klesá.

Již v době příprav byl zákona o investičních pobídkách podrobně diskutován s Evropskou komisí, která připomínkovala jeho znění tak, aby nešlo v době vstupu ČR do EU o neslučitelnou veřejnou podporu. Investiční pobídky splňují výjimku z obecného pravidla na základě nařízení o blokových výjimkách (GBER), konkrétně v rámci kategorie regionálního rozvoje. Hranice intenzity podpory, pod kterou se veřejná podpora tohoto typu neoznamuje a nepřekládá ke schválení Evropské komisi, však byla překročena. Proto byl po vstupu ČR do EU zákon několikrát zaslán k projednání Evropské komisi.

Pouze pro zajímavost uvádím, že samo Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě nezávislého auditu dospělo k závěru, že investiční pobídky neplní svoji funkci a nevedou k naplnění záměru zákona a jeho cíle, tedy k vyrovnávání úrovně regionů a tvorbě nových pracovních míst 7.

Podpora výzkumu a vývoje

Další z variant potenciální daňové úlevy jsou odečitatelné položky výdajů na podporu výzkum, vývoje a odborného vzdělávání uvedené v ustanovení §34a až 34h ZDP. Tato ustanovení vycházejí ze zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací 8, který vyhovuje podmínkám obecného rámce Evropské unie o podpoře výzkumu, vývoje a inovací 9. Na veřejnou podporu z kategorie aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací se přímo vztahuje jedna z kategorií blokových výjimek. Z tohoto důvodu nemusel být zákon notifikován a schválen Evropskou komisí.

Správa daní

Jednou z potenciálních daňových úlev je i odložení, zrušení nebo nové časové rozvržení daňového dluhu, které vyplývá z volného uvážení správce daně. V dřívějším procesním předpise 10 (zákon o správě daní a poplatků) byla ponechána výrazná pravomoc správci daně, potažmo ministru financí, zejména k prominutí daně. Tento fakt byl často kritizován zejména ve chvílích, kdy bylo prominutí daně aplikováno u veřejně exponovaných osob nebo osob s netransparentní podnikatelskou minulostí. V platném procesním předpisu 11 (daňový řád) je již tato pravomoc silně omezena. Prominutí daně bylo upraveno pouze v §259 a 260 DŘ.

V §259 odst. 1 DŘ je zmocňovací ustanovení orgánu veřejné moci k prominutí celé nebo části daně nebo jejího příslušenství s odkazem na jiný zákon. V současné době však v žádném zákoně možnost prominutí daně upravena není. §260 sice uděluje ministru financí pravomoc prominutí daně, toto prominutí se však musí týkat všech dotčených daňových subjektů, tudíž nenaplňuje podmínky neslučitelné daňové podpory. Jedná se pouze o neutrální daňové opatření.

Od 1.1.2015 byly do daňového řádu opět implementovány instituty správního uvážení o prominutí příslušenství daně, konkrétně §259a Prominutí penále, §259b Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky.
Mezi potenciální daňové úlevy v daňovém procesním právu tak lze zařadit:

  • posečkání upravené v §156 a §157 daňového řádu
  • prominutí penále, resp. prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky v §259a a §259b.

Není mi však známo, že by byl některý z těchto institutů uplatněn ve výši přesahující automaticky slučitelnou podporu de minimis, tedy částku 200 tisíc EUR.

Pozn. Stav k 13.12.2016


1 Směrnice rady č. 2006/112/ES ze dne 28.listopadu 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty
Oddíl 2
2 Fookes, Craig: Spending through the Tax System: Tax Expenditures. New Zealand Treasury, 2009;
James, Simon R/Nobes, Christopher: The Economics of Taxation: principles, policy, and practice. Financial Times-Prentice Hall, 2000;
Vančurová, Alena/Láchová, Lenka: Daňový systém ČR 2010, 10. vyd. Praha: 1.WOX, 2010. 355 s.
3 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
4 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů
5 Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů
6 Udělené investiční pobídky
7 Analýza investičních pobídek v České republice
8 Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů
9 Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01)
10 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nahrazen zákonem č. 280/2009 Sb.
11 Zákon č. 280/1009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

Z našeho blogu ›
14.10.2014
Co vlastně říká Kobra?

Zvláštní policejní, finanční a celní tým KOBRA nedávno ohlásil zjištění „obřího daňového podvodu za 330 milionů korun. Je to ale pravda? Do České republiky byly dovezeny kontejnery se zbožím z Číny, které bylo údajně určeno pro vývoz. Celní úřad vyměřil daň z přidané hodnoty z celní hodnoty zboží. Pak bylo zboží skutečně vyvezeno, možná fiktivně na Slovensko, ve skutečnosti snad do jiných států EU. Vývozce oprávněně nárokoval vrácen... zobrazit celý článek

14.10.2014
Babiš: Vše proti firmám

To, že Andrej Babiš hodlá firmy přimět platit daně je jistě v pořádku. Ostatně, jak může ten, který řádně platí, konkurovat podvodníkům? Horší už je způsob, jakým hodlá svého cíle dosáhnout. Stát chce svoje a náklady firem na zpracování jeho nápadů jej vůbec nezajímají. Institut nespolehlivého plátce Tak například tvůrčím způsobem nebývale rozvíjí institut nespolehlivého plátce, vymyšlený bývalým ministrem Kalouskem, kterému jinak nemůže... zobrazit celý článek

11.09.2014
Úředníci nestíhají (kontrolovat mne)

Jako majitel penzionu s restaurací mám pochopitelný zájem na spokojenosti svých hostů, která je podmínkou toho, aby se vraceli a, nedej bože, mne nepomlouvali na sociálních sítích. Stát si zřejmě myslí, že můj zájem je zcela opačný, a že mé hosty je především třeba přede mnou a mými zaměstnanci chránit. A tak vydává nejrůznější vyhlášky a nařízení a zřizuje množství kontrolních orgánů. Mám úctu k právu a předpisy se vždy snažím dodržovat. ... zobrazit celý článek

30.06.2014
Plané debaty o důchodech a důchodové reformě

Většina diskuzí k budoucím úpravám důchodových systémů se, bohužel, vztahuje k určitému typu demografických údajů. Tedy k prodlužujícímu se věku průměrného dožití a následně k věku, od kterého má mít člověk nárok na starobní důchod. I tato demografická prognóza je značně zploštělá. Lidé se sice mohou dožívat vyššího věku, ale v takovém fyzickém a psychickém stavu, který jim pracovat stejně nedovolí. Demografické prognózy by proto měly b... zobrazit celý článek